Jdi na obsah Jdi na menu
 


Meslaina Maine Treasures v zoorehabilitaci

22. 9. 2009

Naše mainská mývalí kočička CH Mesalina Sun Maine Treasures - domácky Mýval, je opravdu moc hodná, trpělivá, naprosto přátelská ke všem ostatním kočkám v domácnosti, pejskům a samozřejmě k lidem. Felinoterapii se věnuji převážně v domácím prostředí, chodí k nám za kočičkami sousedé, hlavně vozíčkáři a také moji kamarádi, kteří zase prozměnu nevidí.

Mesalinu jsme si brali z chovatelské stanice ve stáří 4 měsíce jako velmi dobře socializované, bezproblémové kotě, které paní chovatelka od malička záměrně různou manipulací připravovala na budoucí výstavní kariéru. Říkala mi také, že naše kočička je skutečně moc hodná, ale nemám kromě ní větší zkušenost s jinými zástupci plemene, takže nemohu srovnávat. Dokud byla kotě, přibližně do 9. měsíce věku, nevadilo jí zvedání do náručí, ani chování na klíně. Uměla dokonce v náručí udělat předpisově uvolněného ragdolla, takže jsme jí v legraci předváděli návštěvám, jak Mýval je náš nejlepší ragdoll. Pak už se nám i na ní potvrdila věta, kterou často můžete číst v charakteristikách tohoto impozantního kočičího plemene a sice, že nemají rádi, když ztratí pevnou oporu pod packami a tím pádem se neradi zvedají ze země i chovají na klíně. Náš Mýval je tak trochu moje nejoblíbenější kočička, možná také proto, že i ona mi projevuje větší přízeň než ostatním. Pokaždé, kdykoli vcházím z venku do bytu - a může to být i pětkrát za den, - stojí u dveří a nadšeně mě vítá. Opravdu se otírá o nohy s tichým výmluvným mňoukáním, takže jí i bez zraku zkrátka nemůžu jen tak minout. Často jí na chvilku zvednu ze země a pozdravím se s ní s tváří zabořenou v jejím hebkém kožíšku. Návštěvám už jí ale do náručí nedáváme, jednak ona z toho nemá radost a jednak je to robusní kočka s váhou pře 7 kg. Ani na klíně se chovat příliš nechce a brzy odchází. Když si jí ale návštěvník posadí vedle sebe na gauč, vydrží poměrně dlouho se nechat hladit. Také je o ní mezi naší felinoterapeutickou "Klientelou" známé, že má ráda jogurty, nebo pudinky v kelímku a když s takovou dobrotou příchozí usedne u stolu, má zaručené, že se mu pak Mýval bude opravdu dlouho věnovat. S Mesalinou navštěvuji pouze jednu paní z vedlejšího vchodu u ní doma, protože je upoutaná na lůžko. Kočičku v postroji jí položím na pokrývku a ona se nechá hladit, a působí docela uvolněně. Podle mého názoru je využití plemene mainská mývalí v zooterapii za určitých podmínek možné, je však potřeba více než například u ragdollů brát ohled na výběr konkrétního jedince a také více přizpůsobit podmínky.  

 

Náhledy fotografií ze složky CHS Ragbur, CZ