Postvakcinační sarkom
Postvakcinační sarkom
Postvakcinační sarkomy jsou podkožní sarkomy, které se mohou vytvořit ze zánětlivých ložisek po vakcinaci vakcínami, které obsahují usmrcený virus a adjuvanty. Jsou obvykle velmi dobře ohraničenými fibrosními kapsulemi, ale jsou vysoce invazní a naprosté odstranění nebo dokonce amputace (např. části končetiny) je velmi obtížné. Metastázy jsou běžné.
Zvýšený výskyt fibrosarkomů u koček byl poprvé rozpoznán v roce 1991 a po roce 1998, kdy v Pensylvánii vstoupil v platnost zákon o povinném očkování koček proti vzteklině. Shoduje se se schválením použití podkožní vakcíny se zabitým virem proti vzteklině koček. Rozšíření sarkomu je také spojováno s očkováním proti FeLV, kde je ve vakcíně také použit mrtvý virus. K zabitému a inaktivovanému viru jsou běžně přidávány adjuvanty, aby bylo dosaženo zvýšené imunitní odpovědi.
Veterinární vakcíny mohou obsahovat různé látky, které se chovají jako adjuvanty , například bakteriální frakce, povrchově aktivní komponenty, komplexy karbohydrátů a soli hliníku. Právě hliník bývá identifikován ve více jak 42% makrofágů, které částečně infiltrují tyto sarkomy. Přítomnost adjuvant s hliníkem a naopak bez něj je terčem mnoha spekulací týkajících se postvakcinačních zánětlivých reakcí u koček a v některých případech i týkajících se rozvoje podkožních sarkomů. Zatím však není přesně známo, které frakce adjuvant nebo složek vakcín jsou zodpovědné za rozvoj sarkomu.
Fibrosarkom spojený s vakcinací je v mnoha ohledech odlišný od fibrsarkomu způsobeného jinými příčinami. Vyskytuje se zhruba v poměru 1 případ na 10 000 očkování. Některé zdroje uvádějí rozmezí 1: 1000 – 1 : 10 000. Některé vědecké studie zároveň uvádějí, že výskyt postvakcinačního sarkomu se zvyšuje v závislosti na počtu vakcín, které byly zvířeti podány (50% zvýšení po první vakcinaci, 127% zvýšení po druhé vakcinaci a 175% zvýšení po třetí nebo čtvrté vakcinaci) na stejné místo.
Neexistuje optimální způsob léčby. Obvykle největší naději skýtá chirurgické odstranění, je však možný opakovaný výskyt. Doporučují se různá očkovací schémata a očkování proti FeLV zejména u těch koček, které patří do rizikových skupin. Vědci uvádějí, že velkou roli hraje i genetická dispozice k tvorbě sarkomů. Zároveň laboratoře pracují na vyvinutí bezpečnějších geneteických rekombinantních vakcín.
Použitá literatura:
http://en.wikipedia.org/wiki/Vaccine-associated_sarcoma
http://www.avma.org/vafstf/ownbroch.asp
http://www.vin.com/VINDBPub/SearchPB/Proceedings/PR05000/PR00109.htm