Jdi na obsah Jdi na menu
 


Postvakcinační sarkom

20. 9. 2009

Postvakcinační sarkom

 

  Postvakcinační sarkomy jsou podkožní sarkomy, které se mohou vytvořit ze zánětlivých ložisek po vakcinaci vakcínami, které obsahují usmrcený virus a adjuvanty. Jsou obvykle velmi dobře ohraničenými fibrosními kapsulemi, ale jsou vysoce invazní a naprosté odstranění nebo dokonce amputace (např. části končetiny) je velmi obtížné. Metastázy jsou běžné.

  Zvýšený výskyt fibrosarkomů u koček byl poprvé rozpoznán v roce 1991 a po roce 1998, kdy v Pensylvánii vstoupil v platnost  zákon o povinném očkování koček proti vzteklině. Shoduje se se schválením použití podkožní vakcíny se zabitým virem proti vzteklině koček.  Rozšíření sarkomu je také spojováno s očkováním proti FeLV, kde je ve vakcíně také použit mrtvý virus. K zabitému a inaktivovanému viru jsou běžně přidávány adjuvanty, aby bylo dosaženo zvýšené imunitní odpovědi.

 Veterinární vakcíny mohou obsahovat různé látky, které se chovají jako adjuvanty , například bakteriální frakce, povrchově aktivní komponenty, komplexy karbohydrátů a soli hliníku.  Právě hliník bývá identifikován ve více jak 42% makrofágů, které částečně infiltrují tyto sarkomy. Přítomnost adjuvant s hliníkem a naopak bez něj je terčem mnoha spekulací týkajících se postvakcinačních zánětlivých reakcí u koček a v některých případech i týkajících se rozvoje podkožních sarkomů. Zatím však není přesně známo, které frakce adjuvant  nebo složek vakcín jsou zodpovědné za rozvoj sarkomu.

   Fibrosarkom spojený s vakcinací je v mnoha ohledech odlišný od fibrsarkomu způsobeného jinými příčinami. Vyskytuje se zhruba v poměru 1 případ na 10 000 očkování. Některé zdroje uvádějí rozmezí 1: 1000 – 1 : 10 000.  Některé vědecké studie zároveň uvádějí, že výskyt postvakcinačního sarkomu se zvyšuje v závislosti  na počtu vakcín, které byly zvířeti podány (50% zvýšení po první vakcinaci, 127% zvýšení po druhé vakcinaci  a 175% zvýšení po třetí nebo čtvrté vakcinaci) na stejné místo.

 

  Neexistuje optimální způsob léčby. Obvykle  největší naději skýtá  chirurgické odstranění, je však možný opakovaný výskyt. Doporučují se různá očkovací schémata a očkování proti FeLV zejména u těch koček, které patří do rizikových skupin. Vědci uvádějí, že velkou roli hraje i genetická dispozice k tvorbě sarkomů. Zároveň laboratoře pracují na vyvinutí bezpečnějších geneteických rekombinantních vakcín.

 

Použitá literatura:

http://en.wikipedia.org/wiki/Vaccine-associated_sarcoma

http://www.avma.org/vafstf/ownbroch.asp

http://www.vin.com/VINDBPub/SearchPB/Proceedings/PR05000/PR00109.htm